Mary Turnerová se vdá za chudého farmáře v johoafrické Rhodesii a tím pro ni začne tvrdý, obtížný život v pustině, kde se její manžel s černošskými dělníky bezúspěšně snaží něco vypěstovat pod žhnoucím sluncem na polích vyrvaných buši. Jednoho dne však byla Mary nalezena mrtvá na verandě svého domu. Černošský sluha se ani nesnažil utéct a k vraždě se ihned přiznal. Co ho přimělo zabít žemu svého chlebodárce?
Tahle knížka mi dělala společnost na dovolené...Výběr to byl dobrý. Už dlouho se mi nestalo, že bych tak silně prožívala hlavní postavu nějakého filmu či knihy. Musím říct, že Mary jsem chvílema nemohla snést(skoro bych řekla, že jsem pociťovala lehkou nenávist)...Zároveň jsem ji litovala a co hůř...i chápala...
Tahle kniha mě nenechala chladnou. Přinutila mě přemýšlet.....
o Mary, o vztahu černochů s bělochy, o marností, o buši a síle afrického slunce......
neděle 25. července 2010
sobota 24. července 2010
Borůvkový koláč
čtvrtek 22. července 2010
Kuře na sladkokyselo
Koupila jsem 2 ananasy(byly prostě v akci 1+1). Jeden padl na grilování. No a půlka druhého dnes na večeři.
Tento recept jsem převzala a upravila(celkem dost) z kuchařky, kterou mi dala má tchýňka v dobách, kdy ještě zdaleka nebyla mou tchýňkou a o mém kuchařském umění měla jisté(řekněme nemalé) pochybnosti(přiznávám, že to tak úplně neopravněné nebylo, ale...). No každopádně když jsem ji rozbalila...úsměv mi ztuhl a jen jsem suše polkla...Tenkrát se mě to hodně dotklo(dnes by mě kuchařka potěšila).
Tak a teď k věci. Žádná kulinářská perla to není, ale nám to chutná...tak proč ne...Tohle někde číst, tak se chytám za hlavu :).
Suroviny: (zhruba pro 2 osoby)
olivový olej
250 g kuřecích prsou
1 cibule
1 červená paprika
1 zelená paprika (tu jsem dnes jaksi neměla)
1/2 ananasu
100 ml kuřecího vývaru (já použila půlku kostky-kuřecí bio)
2 lžíce vinného octa
2 lžíce sojové omáčky
1 lžíce medu
1 lžíčka solamylu
sůl
pepř
příloha: rýže či nudle
Postup:
No nejdřív jsem si všechno nakrájela(překvapivě)- a zlehka osolila a opepřila kuřecí maso.
Na olivovém oleji jsem osmažila pokrájená kuřecí prsa, pak jsem přidala cibuli a papriku a tak 3 minutky smažila.
Následně jsem přidala zbývající ingredience - kuřecí vývar, ocet, sojovku, med a ananas. Chvilku jsem povařila,osolila a opepřila.
Solamyl jsem rozpustila ve studené vodě a za míchání přilila. Směs zhoustne(dávám opravdu jen málo, prostě jen aby to bylo trošku hustší a neteklo to).
Jmenuji se Sam.....aneb co mě tento týden rozbrečelo
Hezký, ač smutný film o mentálně retardovaném chlapíkovi a jeho dceři. Sean Penn byl neuvěřitelný (teda vlastně naprosto uvěřitelný), no a malá Dakota je prostě úžasná(kdo by nechtěl mít takovéhle milé stvoření doma). Takže pokud si chcete tak zlehka poplakat a i se zasmát,tak určitě doporučuji.
pondělí 19. července 2010
Máme papírové výročí
neděle 18. července 2010
Nedělní oběd-rajská omáčka, třešňový koláč
Tak jsem si tak říkala, že o víkendech bych se mohla aspoň trochu věnovat vaření.
Včera ráno jsem se probudila s lehkou kocovinou, takže nějaké vystávání u sporáku nepřicházelo v úvahu...Došlo tedy na špagety Aglio e olio. Zdálo se to tak snadné-dyk je to jen česněk, olivový olej a chilli paprička. Jde o jediné nespálit česnek!!!
No a co se nestalo, česnek jsem připálila-příšerný smrad, odporná chuť a olej na vyhození (jaká škoda). Nikdy předtím jsem česnek nepřipálila...a ano teď už opravdu vím, že připálený česnek=nepoživatelný česnek. No neměla jsem sílu to dělat znovu...takže špagety jsem prostě jen promíchala se studeným olej, opepřila a zasypala parmazánem....a bylo to mňam!
Dnes jsem vstala v deset (jsem ostuda) a vařit se mi nechtělo... Jenže můj drahý se jídla dožadoval!!! Prý by si dal polívčičku a pak něco dobrého. Samozřejmě na otázku co...se mi nedostalo žádné odpovědi. No nakonec jsme to dali dohromady...a domluvili se na rajské omáčce s knedlíkem. Vyhledala jsem recepty, nadiktovala, co je třeba koupit a Pajík vyrazil na nákup!!!
Omáčku jsem tvořila opět podle receptu Gurmánky Šárky. Pouze citronovou kúru jsem nedávala(neměla jsem bio citrón), ale kápla jsem pár kapek citrónu.A mnohem víc jsem sladila.K tomu jsem uvařila přední hovězí (pěkně libové)Jestli mě totiž něco děsí, tak tlusté maso v omáčce....člověk na to nevidí a pak to najednou má v puse a žaludek začne podivně rotovat a teď co honem udělat-vyplivnou (což né vždy lze) a nebo bez rozmyslu spolknou. Každopádně celé jídlo je zkaženo...prostě je po všem!
No a pak knedlíky...Hurá,hurá a hurá!!!!!!!!! Dnes se mi poprvé povedli. No babička dělá lepší, ale pro začátek jsem spokojená.Recept na knedlíky jsem požila tento: http://www.kuchyne.cz/vareni-a-stolovani/tradicni-ceske-knedliky-jak-na-ne-tipy-triky-recepty.aspx Nicméně jak jsem zjistila babička ho dělá dost podobně, leč malé odlišnosti tam jsou-příště zkusím a uvidíme.
Zde je výsledek...Omáčka nám zbyla i na zítra a už se těším jak bude hezky odleželá.
Po obědě byl třešňový koláč se skořicovou drobenkou (nějak se nemohu nabažit třešní). Recept byl podle blogu CHEZ LUCIE. Bohužel můj koláč byl bez vanilkové esence (tři obchoďáky a v žádném ji nemají). Příště bych ale dala víc třešní (měla jsem asi jen 400 g), což jsem se snažila vykompenzovat dávkou těsta, ale měla jsem dát ještě méně.
Včera ráno jsem se probudila s lehkou kocovinou, takže nějaké vystávání u sporáku nepřicházelo v úvahu...Došlo tedy na špagety Aglio e olio. Zdálo se to tak snadné-dyk je to jen česněk, olivový olej a chilli paprička. Jde o jediné nespálit česnek!!!
No a co se nestalo, česnek jsem připálila-příšerný smrad, odporná chuť a olej na vyhození (jaká škoda). Nikdy předtím jsem česnek nepřipálila...a ano teď už opravdu vím, že připálený česnek=nepoživatelný česnek. No neměla jsem sílu to dělat znovu...takže špagety jsem prostě jen promíchala se studeným olej, opepřila a zasypala parmazánem....a bylo to mňam!
Dnes jsem vstala v deset (jsem ostuda) a vařit se mi nechtělo... Jenže můj drahý se jídla dožadoval!!! Prý by si dal polívčičku a pak něco dobrého. Samozřejmě na otázku co...se mi nedostalo žádné odpovědi. No nakonec jsme to dali dohromady...a domluvili se na rajské omáčce s knedlíkem. Vyhledala jsem recepty, nadiktovala, co je třeba koupit a Pajík vyrazil na nákup!!!
Omáčku jsem tvořila opět podle receptu Gurmánky Šárky. Pouze citronovou kúru jsem nedávala(neměla jsem bio citrón), ale kápla jsem pár kapek citrónu.A mnohem víc jsem sladila.K tomu jsem uvařila přední hovězí (pěkně libové)Jestli mě totiž něco děsí, tak tlusté maso v omáčce....člověk na to nevidí a pak to najednou má v puse a žaludek začne podivně rotovat a teď co honem udělat-vyplivnou (což né vždy lze) a nebo bez rozmyslu spolknou. Každopádně celé jídlo je zkaženo...prostě je po všem!
No a pak knedlíky...Hurá,hurá a hurá!!!!!!!!! Dnes se mi poprvé povedli. No babička dělá lepší, ale pro začátek jsem spokojená.Recept na knedlíky jsem požila tento: http://www.kuchyne.cz/vareni-a-stolovani/tradicni-ceske-knedliky-jak-na-ne-tipy-triky-recepty.aspx Nicméně jak jsem zjistila babička ho dělá dost podobně, leč malé odlišnosti tam jsou-příště zkusím a uvidíme.
Zde je výsledek...Omáčka nám zbyla i na zítra a už se těším jak bude hezky odleželá.
Po obědě byl třešňový koláč se skořicovou drobenkou (nějak se nemohu nabažit třešní). Recept byl podle blogu CHEZ LUCIE. Bohužel můj koláč byl bez vanilkové esence (tři obchoďáky a v žádném ji nemají). Příště bych ale dala víc třešní (měla jsem asi jen 400 g), což jsem se snažila vykompenzovat dávkou těsta, ale měla jsem dát ještě méně.
čtvrtek 15. července 2010
Bublanina
Tak jsem si tak pročítala své oblíbené blogy a narazila jsem na blogu Gurmánky na recept na bublaninu...
A včera jsem šla po Třídě Míru a naproti Mlíčňáků paní prodávala třešně...Vypadaly moc dobře, tak jsem neváhala a koupila je...Už v tu chvíli mi bylo jasné, že skončí v bublanině.
A doma jsem ji pak skutečně upekla(světe div se)....Myslím, že se povedla(no upřímně recept je lehký-což zcela jistě vysvětluje můj pekařský úspěch :) (pevně ale věřím, že jednoho dne ze mě bude supercukrářka).
A včera jsem šla po Třídě Míru a naproti Mlíčňáků paní prodávala třešně...Vypadaly moc dobře, tak jsem neváhala a koupila je...Už v tu chvíli mi bylo jasné, že skončí v bublanině.
A doma jsem ji pak skutečně upekla(světe div se)....Myslím, že se povedla(no upřímně recept je lehký-což zcela jistě vysvětluje můj pekařský úspěch :) (pevně ale věřím, že jednoho dne ze mě bude supercukrářka).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)