Rande s gurmánkou v české kuchyni

Kuchařku už mám skoro dva měsíce...bohužel jsem toho z ní zatím moc nenavařila, ale něco přeci - a něco dokonce i dvakrát :)
Podle mě tato kuchařka určitě stojí za to a tak mě trochu mrzí, že po proběhnutí knihkupectví jsem ji našla pouze v jednom (ovšem za cenu, která mě teda nenadchla). No nakonec jsem si ji objednala v jiném a za mnohem lepší cenu (výhodou objednání v kamenném knihkupectví je, že se neplatí poštovné ;-) ).
Recepty jsou vskutku lákavé :) a hlavně je to taková ta klasika ze surovin, které jsou běžně známé a dostupné (příjemná změna oproti receptům ze surovin, které sehnat je nadlidským výkonem - pokud tedy nebydlíte v Praze).
Tahle kuchařka je jednou z těch, u kterých se vám při pročítání sbíhají sliny a říkáte si...no tohle musím zkusit....a pak to skutečně i zkusíte a funguje to.
Jedinou slabinou této kuchařky jsou podle mě některé fotografie. Mám pocit, že kniha by si zasloužila fotky lepší. Na druhou stranu by ji to možná ubralo na její autenticitě.
Takže závěrem: jsem ráda, že ji mám :) !

Tento obrázek s názvem Môžeš si vybrať,čo budeš jesť.. od Lucy Hudec mě zaujal....



Já vegetarián nejsem, zároveň však žádný masofil též ne.... řekla bych , že můj vztah k masu je průměrný - mám ho ráda, ale každý den ho rozhodně nepotřebuji.
Zastávám názor, že člověk je všežravec (ovšem proti vegetariánům či veganům nic nemám)...
Myslím, že jíst maso je "správné", ale... Je "správné" za jakých podmínek jsou zvířata chována a pak zabíjena ve velkochovech? Je "správné", že v našich končinách je masa nadbytek?
Je "správné", že králíka bych nezabila (kromě případu, kdy bych měla opravdu hlad) a přitom si ho s chutí dám? Je "správné", že......
Otázek je mnoho...a každý si musí odpovědět sám a cesta k nalezení odpovědi je mnohdy dlouhá...

Zpět

Tak jsem zpět....olala...
Je to víc jak měsíc , co jsem se odmlčela...a za ten měsíc se mnoho přihodilo...koupila jsem si konečně Rande s gurmánkou, dokončila školu (toť důvod mé odmlky), dostala věštecké kyvadlo, zkoukla pár filmů a seriálů a pochopila, že bez televize se žít opravdu dáááá.

Chrudimská pouť

aneb jízda na zatraceně vysokém řetízáku, ruském kole a jedna vystřelená růže z papíru (asi z lásky, asi určitě)...

Jelení taška

Tak tahle taška mě dnes naprosto dostala...Prostě oujé.....
A skvělý je, že se v ní dá nosit i třeba zajíc nebo jetel :).

Lotyšsko...malá ochutnávka

Tak je to rok, co jsem strávila tři týdny v Lotyšku. Byla jsem zde na studentském pobytu a zároveň si zde odkroutila část své šestiměsíční praxe v lékárně.
Původně jsem si přála jet do Estonska. Miluju Skandinávii-jenže tam chce na pobyt každý a míst je málo, takže šance malé...tudíž jsem se rozhodla vsadit trochu na jistotu a vybrala si rovnou Estonsko-není přece od Skandinávie tak daleko. Jenže nakonec to dopadlo úplně jinak a já strávila svůj pobyt v Lotyšsku v Rize.
Nebudu nic zastírat...tahle země mi prostě k srdi nepřirostla! Působila na mě tak nějak šedivě a nepřátelsky! Navíc jsem zjistila, že ruštině a alkoholismu prostě neholduju. Také třeba říci, že v té době Lotyško procházelo finanční krizí. Samozřejmě jsou tam hezká místa a i skvělí lidi (o tom žádná)...
Riga
1. parky
nejkrásnější na Rize jsou parky a městký kanál, který jimi prochází...a to přímo v centru města...


po svatbě novomanželé připínají zámky na jeden z mostů parku...proč toto nemáme i u nás?



2. památky
Památník svobody-ten na mě zapůsobil nejvíce...né vzhledem, ale významem...
historie lotyšska je pohnutá... a tak možná se není co divit, že Lotyši působí nepřátelsky...po tom všem. Památník byl postaven v období lotyšké nezávislosti, Sověti si ho pak přebrali po svém...


Jurmala
aneb přímořské letovisko pro boháče...a jinak pláž na které se krásně prochází, jezdí na kole...jen s tím koupáním to není moc horké...



Salaspils
Salaspilský memoriál
připomínka všech těch hrůz a především památka těm, co zde zemřeli.
Místo s obrovskou atmosférou.!!!





Viděla jsem samozřejmě mnoho dalších míst, včetně mého vytouženého Estonska...a hlavně prožila spoustu věcí...ale to by bylo již mimo rámec ochutnávky :)

Tráva zpívá - Doris Lessing

Mary Turnerová se vdá za chudého farmáře v johoafrické Rhodesii a tím pro ni začne tvrdý, obtížný život v pustině, kde se její manžel s černošskými dělníky bezúspěšně snaží něco vypěstovat pod žhnoucím sluncem na polích vyrvaných buši. Jednoho dne však byla Mary nalezena mrtvá na verandě svého domu. Černošský sluha se ani nesnažil utéct a k vraždě se ihned přiznal. Co ho přimělo zabít žemu svého chlebodárce?

Tahle knížka mi dělala společnost na dovolené...Výběr to byl dobrý. Už dlouho se mi nestalo, že bych tak silně prožívala hlavní postavu nějakého filmu či knihy. Musím říct, že Mary jsem chvílema nemohla snést(skoro bych řekla, že jsem pociťovala lehkou nenávist)...Zároveň jsem ji litovala a co hůř...i chápala...
Tahle kniha mě nenechala chladnou. Přinutila mě přemýšlet.....
o Mary, o vztahu černochů s bělochy, o marností, o buši a síle afrického slunce......

Borůvkový koláč

Pajík donesl z práce borůvky...teda spíše cestou z práce je koupil :)
Pak jsem si tak procházela recepty na borůvkové koláče. No a opět...zaujala mě Gurmánka. Tento recept má i ve své knize. Já ji nemám, ale začínám mít pocit, že bych ji mít měla...
Koláč je snadný a velmi dobrý....


Dnes k snídani...

Kuře na sladkokyselo

Koupila jsem 2 ananasy(byly prostě v akci 1+1). Jeden padl na grilování. No a půlka druhého dnes na večeři.
Tento recept jsem převzala a upravila(celkem dost) z kuchařky, kterou mi dala má tchýňka v dobách, kdy ještě zdaleka nebyla mou tchýňkou a o mém kuchařském umění měla jisté(řekněme nemalé) pochybnosti(přiznávám, že to tak úplně neopravněné nebylo, ale...). No každopádně když jsem ji rozbalila...úsměv mi ztuhl a jen jsem suše polkla...Tenkrát se mě to hodně dotklo(dnes by mě kuchařka potěšila).

Tak a teď k věci. Žádná kulinářská perla to není, ale nám to chutná...tak proč ne...Tohle někde číst, tak se chytám za hlavu :).

Suroviny: (zhruba pro 2 osoby)
olivový olej
250 g kuřecích prsou
1 cibule
1 červená paprika
1 zelená paprika (tu jsem dnes jaksi neměla)
1/2 ananasu
100 ml kuřecího vývaru (já použila půlku kostky-kuřecí bio)
2 lžíce vinného octa
2 lžíce sojové omáčky
1 lžíce medu
1 lžíčka solamylu
sůl
pepř

příloha: rýže či nudle

Postup:
No nejdřív jsem si všechno nakrájela(překvapivě)- a zlehka osolila a opepřila kuřecí maso.
Na olivovém oleji jsem osmažila pokrájená kuřecí prsa, pak jsem přidala cibuli a papriku a tak 3 minutky smažila.
Následně jsem přidala zbývající ingredience - kuřecí vývar, ocet, sojovku, med a ananas. Chvilku jsem povařila,osolila a opepřila.
Solamyl jsem rozpustila ve studené vodě a za míchání přilila. Směs zhoustne(dávám opravdu jen málo, prostě jen aby to bylo trošku hustší a neteklo to).

Jmenuji se Sam.....aneb co mě tento týden rozbrečelo

Hezký, ač smutný film o mentálně retardovaném chlapíkovi a jeho dceři. Sean Penn byl neuvěřitelný (teda vlastně naprosto uvěřitelný), no a malá Dakota je prostě úžasná(kdo by nechtěl mít takovéhle milé stvoření doma). Takže pokud si chcete tak zlehka poplakat a i se zasmát,tak určitě doporučuji.

Máme papírové výročí

Dnes slavíme naše druhé výročí svatby...A tak jsme se vrátili na místo činu, abychom si trochu zavzpomínali :)
Myslím, že více není třeba psát...

Nedělní oběd-rajská omáčka, třešňový koláč

Tak jsem si tak říkala, že o víkendech bych se mohla aspoň trochu věnovat vaření.

Včera ráno jsem se probudila s lehkou kocovinou, takže nějaké vystávání u sporáku nepřicházelo v úvahu...Došlo tedy na špagety Aglio e olio. Zdálo se to tak snadné-dyk je to jen česněk, olivový olej a chilli paprička. Jde o jediné nespálit česnek!!!
No a co se nestalo, česnek jsem připálila-příšerný smrad, odporná chuť a olej na vyhození (jaká škoda). Nikdy předtím jsem česnek nepřipálila...a ano teď už opravdu vím, že připálený česnek=nepoživatelný česnek. No neměla jsem sílu to dělat znovu...takže špagety jsem prostě jen promíchala se studeným olej, opepřila a zasypala parmazánem....a bylo to mňam!

Dnes jsem vstala v deset (jsem ostuda) a vařit se mi nechtělo... Jenže můj drahý se jídla dožadoval!!! Prý by si dal polívčičku a pak něco dobrého. Samozřejmě na otázku co...se mi nedostalo žádné odpovědi. No nakonec jsme to dali dohromady...a domluvili se na rajské omáčce s knedlíkem. Vyhledala jsem recepty, nadiktovala, co je třeba koupit a Pajík vyrazil na nákup!!!

Omáčku jsem tvořila opět podle receptu Gurmánky Šárky. Pouze citronovou kúru jsem nedávala(neměla jsem bio citrón), ale kápla jsem pár kapek citrónu.A mnohem víc jsem sladila.K tomu jsem uvařila přední hovězí (pěkně libové)Jestli mě totiž něco děsí, tak tlusté maso v omáčce....člověk na to nevidí a pak to najednou má v puse a žaludek začne podivně rotovat a teď co honem udělat-vyplivnou (což né vždy lze) a nebo bez rozmyslu spolknou. Každopádně celé jídlo je zkaženo...prostě je po všem!
No a pak knedlíky...Hurá,hurá a hurá!!!!!!!!! Dnes se mi poprvé povedli. No babička dělá lepší, ale pro začátek jsem spokojená.Recept na knedlíky jsem požila tento: http://www.kuchyne.cz/vareni-a-stolovani/tradicni-ceske-knedliky-jak-na-ne-tipy-triky-recepty.aspx Nicméně jak jsem zjistila babička ho dělá dost podobně, leč malé odlišnosti tam jsou-příště zkusím a uvidíme.
Zde je výsledek...Omáčka nám zbyla i na zítra a už se těším jak bude hezky odleželá.



Po obědě byl třešňový koláč se skořicovou drobenkou (nějak se nemohu nabažit třešní). Recept byl podle blogu CHEZ LUCIE. Bohužel můj koláč byl bez vanilkové esence (tři obchoďáky a v žádném ji nemají). Příště bych ale dala víc třešní (měla jsem asi jen 400 g), což jsem se snažila vykompenzovat dávkou těsta, ale měla jsem dát ještě méně.

Bublanina

Tak jsem si tak pročítala své oblíbené blogy a narazila jsem na blogu Gurmánky na recept na bublaninu...
A včera jsem šla po Třídě Míru a naproti Mlíčňáků paní prodávala třešně...Vypadaly moc dobře, tak jsem neváhala a koupila je...Už v tu chvíli mi bylo jasné, že skončí v bublanině.
A doma jsem ji pak skutečně upekla(světe div se)....Myslím, že se povedla(no upřímně recept je lehký-což zcela jistě vysvětluje můj pekařský úspěch :) (pevně ale věřím, že jednoho dne ze mě bude supercukrářka).

Placky pupa art

Tak jsem zase trochu řádila a utrácela....ale jen malinko....a radost mám velikou...takže to stálo za to!!!!
A vybrala jsem i jména :)) Takže seznamte se: Doris a Ly
Jinak na další krásné výtvory od pupa Art můžete mrknout zde:http://pupaart.blogspot.com/



LY:


DORIS:

Útěk do divočiny

Jeden z nejlepších filmů, co jsem v poslední době viděla(a možná i vůbec ???).
Myslím, že Sean Penn to natočil opravdu skvěle...a herecký výkon Emila Hirsche byl taktéž skvělý!!!

Happiness is only real when shared (taky myslím)

Hračky pana Bukáčka

Jsou krásné....moc milé, ručně vyráběné a to už skorem sto let...Začal je vyrábět František Bukáček, pak jeho syn Zdeněk a pak zase jeho syn Zdeněk...prostě rodinná tradice.
Načež jsem se dozvěděla od svého drahého chotě, že za svých dětských let jezdil za panem Bukáčkem se svým dědou...Jo a prý nejlepší jsou slepičky....ty jak se hýbou...
Musím říct, že já mám zálusk na koníčka....



Už vidím, jak krásně by si v zimě sněhuláci seděli na okenním parapetu....A ač nemám ráda fotbal, tak tyhle fotbalisty anooo.



Akorát škoda, že kvalita fotek není zrovna nejlepší...ale co...jde přeci o ty hračky!!!!!!! A naživo jsou krásné!
více možno vidět na těchto stránkách: http://zdenek-bukacek.byl.cz/

Samolepky

Tak opět něco z Fleru....MAJESTICK. Tyhle samolepky mě vážně baví....a tak si tak přemýšlím, jestli by se nám domů nějaká nehodila...
A bezva je, že si lze vybrat i barvu.....

Magnolia

Tenhle film jsem viděla v neděli a stále mi leží v hlavě....
Tak jednak hudba od Aimee je skvělá(to už ale vím dávno).
Přiznám se, že začátek se mi zdál trochu zdlouhavý a chaotický, ale pak......
Myslím na žáby, červené brýle........a vůbec tenhle film prostě nasadí brouka do hlavy....A od toho by měli filmy být(si myslím).

Veselý kopec

Tak jsme tak přemýšleli, co udělat s nedělí...Zjistili jsme, že všechny takové ty nejznámější zajímavosti(šmankote to je spojení) v okolí jsme asi(doufám, že je nám stále něco skryto) již viděli(a některé i víckrát)a nikam daleko se nám nechtělo...
A pak nás to napadlo...Veselý Kopec. Já tam byla asi tisíckrát a Pavel tam taktéž párkrát byl, ale nikdy jsme tam nebyli spolu....a to se muselo napravit :. A tak jsme hned po obědě vyjeli....
Musím říct, že od té doby, co jsem tam byla naposled se toho celkem dost změnilo...a k lepšímu. Tedy až na cenu parkovného...přeci jen padesátka se mi zdá celkem dost...
Ale jinak přibyla hospůdka...kde jsem měla výbornou česnečku a Pajík domácí klobásku(co by to bylo za výlet bez dobrého jídla). Nejvíc mě ale nadchl dráteník a jeho nádherná keramika(bohužel jsem v tom nadšení ani nepořídila fotku, ale v hlavě mi leží pořád...fakt stála za to-bohužel rodinná rada se usnesla, že kupovat se nic nebude).
Musím zhodnotit, že je to tam moc příjemné...a stojí to za to...vydat se tam.
Jo a houby stále nerostou!

Portrét s velkým P

C.Stramba

Je úžasné být ženou..............

DACE Spring 2010 from Dace on Vimeo.

Přání pro dnešní den

Prostě si jen tak zatroubit....aneb první sympatická věc ke které mě přivedl fotbal...VUVUZELA


foto Andrewthecook

ŽENY V POKUŠENÍ - Music by Charlie Straight

Tak včera jsme byli v kině...Sice trochu později, ale přece...film byl fajn...jo, můžu říct, že jsem se vážně zasmála...takhle nějak si představuju film jentak čistě pro zábavu...
Nejvíc mě ale dostala tahle písnička !!!!!!!!!!!!!

Šaty Sarah Seven

Šaty nosím spíš výjimečně, respektive při nějaké příležitosti(svatba, pohřeb...) a nebo když už je opravdu teplo...
A tak si říkám, možná je čas to změnit...
Existuje spousta krásných šatů a ještě víc nekrásných šatů...A tyhle podle mě ptří jednoznačně k těm krásným....

Apple day

Prej některý lidi nemají rádi jabka...Já k nim teda nepatřím...takže jablkům zdar!

Stina Nordenstam

Stina je moje hodně oblíbená zpěvačka-a to už dlouho...Myslím, že je naprosto unikátní a nechápu, že v Čechách je téměř neznámá....

Italská kuchařka

Funguju na systému odměn....když se mi něco podaří tak jdu a něco si koupím (zasloužila jsem si to přeci). Často ani nevím, čím přesně se odměním...ale tentokrát jsem měla zcela jasno....... Přiznávám, že tuto věc jsem moc chěla, takže i kdyby se nezadařilo, stejně bych si jí koupila.
No nic....k věci! S Pajíkem jsme se tak trošku začali zajímat o italskou kuchyni....myslím, že za to jednoduše může parmezán (mimochodem k němu nás přivedla Pajíkova maminka, když nás ním obdarovala), rajčata, bazalka, těstoviny a tak dále....No a tak jsme začali zkoušet a tak malinko pátrat o čem vlastně italská kuchyně je...
No a už mě nebavilo čerpat jen z časopisů a té jedné malé knížečky, co jsem koupila v levných knihách...Chtěla jsem mít pořádnou italskou kuchařku...No italských kuchařek je mraky. Jenže s kvalitou je to trochu horší...
Po nedlouhém pátrání, jsem měla jasno....Marcella Hazan-Klasická italská kuchyně
Tahle kuchařka je sice bez fotek, ale nějak mi to u ní vůbec nevadí...
A přesto, že nějaké mouchy má(chybí rejstřík, překlad chvílema trochu vázne) se mi zdá skvělá a myslím, že v budoucnu bude dostatečně využívaná.



Prvním receptem, co jsem vyzkoušeli byla boloňká omáčka. Jednak tato omáčka je v Čechách velmi populární-teda vlastně boloňské špagety. Vždycky jsem je nesnášela a vůbec všechny ty červené omáčky z protlaku a salámu. V dětství byly mou noční můrou...Opravdu mi děsně nechutnaly a vrchol byl, když špagety byly nalámané (jojo v jídelně to bylo oblíbené).
No jednou už jsme ji vařili podle receptu z časopisu a moc se nezadařilo(taková mastná kejda to byla) a tak jsem ji chtěla dát ještě jednu šanci. A vyplatilo se !!!
Vaření je teda ultra zdlouhavé, ale výsledek stál za to...i když myslím, že příště to bude ještě lepší. Příště zkusím vytvořit i tagliatelle(a kupované to budou jistit).

Myslím, že jí to moc sluší :)

Aviatická pouť

Tuto sobotu jsme se byli na aviatické pouťi...a né jen tak ledajaké...nýbrž šlo o oslavy sta let létání...oslavy Jana Kašpara, který 16. dubna 1910 provedl v Pardubicích na letounu Blériot XI.76 první let dlouhý asi 2 km.
Bylo opravdui nádherně, skoro až moc nádherně...obvlášť když někdo(=já) nikdy na akci podobného typu nebyl a nedošlo mu, že na letišti asi moc stromů pod kterých by se dalo schobvat nebude...takže výheň, výheň a zase výheň...


V úkrytu před sluncem s trdelníkem...no a Pajík a čmelák....

Věnce

Od té doby co vznikl FLER neuběhlo moc dní, co bych tam aspoň jednou denně nejukla...Pravda z počátku jsem tam byla skoro pořád, teď už to tak horké není, ale... Každopádně některé věcičky mám doma a po jiných zatím jen toužím...
Moc se mi třeba líbí výrobky Kosích sester :) obzvlášť jejich věnce.....